Najväčší únos Čechoslovákov – Angola 1983

Unesení v Angole

Historicky najväčší únos občanov Československa – Angola 1983

Kdo vyřešil největší únos Čechoslováků

Rozhovor s Lubomírom Sazečkom

Svoboda a Savimbi na Jambě při propouštění 20 čs. mužů z 15 měsíců trvajícího zajetí

Já, 2. 5. 2009: Je to už 25 let od vaší návštěvy v Československé republice, v Praze. Co vám utkvělo v paměti z této situace?

Článek
Lucamba Gato: Dobře, dobře, 25 let potom. Já jsem tam tehdy přijel z Paříže. Bylo to jako prolomení zdi, byli jsme na jedné straně, západní. Bylo to poprvé, kdy někdo jel na druhou stranu. Byla to návštěva mimořádná, umožnila mi poznat, jak to vypadá na druhé straně barikády, jak se tehdy říkalo. Byla o dobrých, přátelských vztazích s náměstkem ministra zahraničních věcí Stanislavem Svobodou a dalšími příslušnými úředníky na úrovni ministerstvaGato zahraničních věcí, kteří byli k jednání přivoláni, spolu s velvyslancem a ta jednání byla srdečná. Prohlédli jsme si Prahu, pili jsme pivo Plzeň, byli jsme zavezeni do divadla, viděli jsme… Tak vzpomínal na vyjednávání jeden ze tří účastníků, vysokých důstojníků UNITA, Paolo Lucamba Gato.

Ale před 40 lety se dělo něco jiného. Něco, jak se mohlo celé události zcela jistě předejít!

…po schůzce našeho ekonomického rady 7. 2. 1983 s ekonomickým radou Kuby, panem Alfredo Cruz Trujillo se v hlášení o tomto jednání objevuje bod jednání, tzv. bezpečnostní: Situace v provincii Benguela zvláště oblasti Cubal-Ganda-Alto Catumbela! Následkem nepřátelské sabotážní akce hydrocentrále Lomaum, je větší část provincie bez elektrického proudu, též bez vody. Vztahuje se to i na Huambo. Samotná Alto Catumbela, kde působí v současnosti i čs. technici a lékaři, má elektrický proud a vodu a v denních hodinách tu nehrozí nebezpečí… (Naprostá lež. V AC po 17. 1. 83 byl el. proud pouze z agregátu a město bylo trvale bez tekoucí vody! Takže lhali všichni, i Kubánci.) …Perspektivně nevidí zlepšení vojenské situace této provincii, zvláště na tomto úseku, poněvadž při přeletu helikoptérou viděl dostatečné množství band UNITY, která má v tomto prostoru své tábory.

Dne 12. 2. 1983 odpoledne jednal náš rada se stejným kubánským partnerem o bezpečnostní situaci v oblasti. …kde mě informoval, že kubánská strana bude evakuovat všechny své specialisty z této oblasti do Benguely a Lobita, po případě do Luandy. Jedná se o cca 40 učitelů – alfabetizátorů. Tuto akci realizují z toho důvodu, že není tato oblast bezpečná – zvýšená aktivita band UNITA, kde Savimbi jako její představitel, vyhlásil rok 1983 za rok boje proti Kubáncům a jiným osobám ZSS… Kuba nemá v této oblasti své vojenské jednotky, a tím nemůže pro své specialisty zabezpečit bezpečnost a na příslušníky ODP /angolská milice/ se nedá spolehnout. Též pro tak malý počet lidí je to zbytečné, poněvadž tito se mohou využít na jiném bezpečném místě ALR. Evakuaci provedou do 16. února 1983 do 18,00 hod. Kubánci z AC evakuovali již 31. 1. 83 dopoledne!

…Dne 16. 2. 1983 náš ZÚ informoval šifrou Veselý 044, že s ohledem na koncentraci oddílů UNITA má záměr evakuovat naše občany z Alto Catumbela do měst Luandy, Benguela, či Lobito. S angolskou stranou chtěl dohodnout umístění našich zdravotníků a energetiků v jiných oblastech, kde byla zajištěna bezpečnost. Pro experty z celulózky zajistit odjezd na předčasnou dovolenou do ČSSR.…FMZV reagovalo 19. 2. 1983 na tuto šifru depeší, Svoboda 042.872, ve které byl sdělen souhlas s postupem ZÚ a byl dán pokyn, aby bylo postupováno operativně, dle vývoje situace a že má dbát na maximální bezpečnost našich občanů…

Dne 2. 3. 1983 s. Veselý depeší 060 informoval po návratu pracovníka OBO s. Gaži z Alto Catumbela, že bezpečnostní situace je dobrá. Závod, kde pracují naši experti, je střežen zesíleným praporem angolských ozbrojených sil, které jsou vyzbrojeni novými zbraněmi.…(Další doklad hovoří ještě konkrétněji) N’dalo ujistil, že FAPLA věnuje záležitosti plnou pozornost a zaručuje maximální bezpečnost našich občanů, pracujících v chemicko-celulózním kombinátu. Závod zajišťuje dobře vyzbrojený smíšený prapor ODP /1.100 mužů/ a během šesti týdnů jej vystřídají intervenčním praporem FAPLY. Společně s Bentem Ribeirem je toho názoru, že kombinát tak strategické důležitosti jako je Alto Catumbela je bezpečně zajištěn a není důvodu k evakuaci našich kooperantů ani jejich rodin. …

Opět lživě uváděné počty obránců! Město ani továrna zabezpečeny nebyly. Angolská strana tam tehdy byla oficiálně zastoupena, tehdejším guvernérem provincie Benguela, Kundi Paihamou, podplukovníkem França N’Dalo, náměstkem ministra obrany a velitelem generálního štábu armádních sil Angolské lidové republiky. Možná, že tam byl i ten zmíněný pracovník ministerstva průmyslu Justino, neznal jsem ho. Za naši stranu tam byl zmíněný pracovník obchodního oddělení ZÚ Ing. Vladimír Gažo (s desetidenní zkušeností v Angole) a delegátka PZO Polytechna, JUDr. Leona Greé. Přičemž jediným oficiálním zástupcem byl zřejmě pan Gažo. Odhaduji, že mu paní JUDr. na jednáních, díky své dobré znalosti portugalštiny, tlumočila.

Co o vybavení ODP říkal jejich velitel v továrně, Mário Oliveira?: …chráněných výhradně sto padesáti pracovníky továrny, sdružených v angolské milici ODP. Mezi nimi bylo rozděleno pouze dvacet kusů automatických zbraní G3 a AK47, zbytek výzbroje byl tvořen starými karabinami. Nejbližší armádní síly se nacházely v okresním městě Ganda, osmnáct kilometrů daleko…

Nakonec ale následovalo něco skutečně šokujícího: Dne 14. 3. 1983 s. Veselý šifrou 066 informoval o poznatcích získaných od kubánského velvyslance, že 13. 3. došlo k útoku UNITA na Alto Catumbela. Podle nich na Alto Catumbela zaútočily 2 prapory UNITy. Ochrana závodu /1.200 mužů/ se po krátkém boji rozprchla. UNITA zničila mosty, elektrárnu, poškodila závod, vydrancovala město a jako rukojmí odvedla vedení závodu, většinu našich techniků, včetně rodinných příslušníků. O záležitosti byl informován prezident Angoly Santos, který přislíbil udělat vše k osvobození našich občanů. Do Alto Catumbela odletěl 14. 3. ministr průmyslu angolské vlády Bento Ribeiro s pracovníkem ZÚ ke zjištění skutečného stavu. Ještě 14. 3. zaslal ZÚ Luanda jmenný seznam zadržených čs. občanů.

Žádných 1200 mužů ochrany, několik desítek mizerně vyzbrojených ODP. Nakonec nejlépe to udělali ti, co to zabalili a utekli. Ti, co nás chtěli mocí mermo chránit, padli!

Domingos, ten který nepřežil, na foto z archivu autora

 

zdroj: SAZEČEK, Lubomír. Zajati v Angole – Po 25 letech. Brno: L. Sazeček, 2010; Národní Archiv – Na Chodovci v Praze

Pridať komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

sk_SKSlovenčina