This website is a non-profit and non-commercial project of the Museum of Totalitarianism made in the interest of preserving as much information as possible about the largest ever kidnapping of Czechoslovak (Czech and Slovak) citizens abroad. The site mainly uses materials provided by Lubomir Sazeček, a direct participant in the abduction.
We thank the authors for the materials in the belief that together we have made a most valuable contribution to the permanent preservation of the facts and memory of the nation.
The kidnapping of Czechoslovak citizens in Angola took place on 12 March 1983 during the civil war in Angola. The rebel movement UNITA captured 66 Czechoslovak citizens, including women and children, in the Angolan town of Alto Catumbela, who were sent there to restore the operation of a local paper mill. The Czechoslovak experts were accompanied on the mission by their wives and children. The kidnapped Czechoslovak citizens were subsequently forced to march towards the UNITY base in the south of the country 1,300 kilometres away. In June 1983, the women and children were released and eventually seven sick men were also released. A year later, on 23 June 1984, the remaining twenty men were released.
(source: Wikipedia.org)
Časová os účasti v Alto Catumbela a zajatí
Autorom časovej osi je Lubomír Sazeček
Podzim,
1977
Rekonstrukce továrny CCPA v Alto Catumbela, první technici z ČSSR
Jaro,
1978
Příchod prvních technologických expertů z ČSSR, půlroční stáže, první lékař
Podzim,
1978
Obsazení rozhodujících pozic v technologii CCPA, permanentně více než 20 techniků
Jaro,
1979
Uvedení všech technologických celků CCPA do zkušebního provozu
Léto,
1979
První roční kontrakty, první rodinní příslušníci, stálé obsazení Pôsto Médico
1980
- Příchod techniků na ENE, energetický uzel v Alto Catumbela, s cílem výstavby 22 kV linky do
okresního města Ganda, přítomnost několika portugalských expertů v CCPA i ENE - techniků v CCPA okolo 30, obsazení zajištují GŘP (gen. ředitelství papíru a celulózy) České a
Slovenské republiky, celkový počet Čechoslováků dosahuje 60–70 osob
Říjen,
1980
Příjezd 8-členného teamu zdravotníků na Pôsto Médico, kubánší technici v CCPA
1981
- První dvouleté kontrakty expertů, příjezdy celých rodin, počet čs. občanů nad 80
- Příjezd 20ti kubánských učitelů, množí se útoky na energetickou sít a kolony automobilů
1982
- První úbytek expertů na Pôsto Médico i v CCPA, počet čs. občanů na konci roku v AC klesl na 69
- Pokračují útoky na energetickou sít a kolony automobilů, nastávají technologické potíže v CCPA
17.1.
1983
Po útoku na hydroelektrárnu v Lomaum, vyřazena továrna CCPA z provozu (viz foto – bod 4.)
31.1.
1983
Odchod kubánských učitelů z AC
7.2.
1983
Jednání zástupců čs. ZÚ s kubánskými diplomaty o bezpečnostní situaci v oblasti AC. Další
jednání, včetně účasti min. obrany gen. Dzůra, probíhala během celé doby až do útoku na AC.
26.2.
1983
Kednání Gažo, Greé – Payama, Ndalo v AC o bezpečnosti v oblasti. Dány bezpečnostní záruky ze strany Angoly
12.3.
1983
Přepadení AC a únos 66 Čechoslováků, prvních 27 km
14.3.
1983
Začátek přesunu ze zádržného tábora na jih; první kontakt ZÚ se zástupci MČK
9.4.
1983
19.4.
1983
Smrt Jaroslava Navrátila, ušel 731 km
20.4.
1983
Pohřeb J. Navrátila
30.4.
1983
Ivanova skupina je v cíli, na Jambě, uvádí 1100–1150 km pěšky, 700 km nákladním autem
26.5.
1983
2.6.
1983
Oddělují se od nás Portugalci
3.6.
1983
První automobil dorazil na Jambu, odhadujeme až 1800 km
4.6.
1983
Druhý automobil také dojíždí na Jambu
8.6.
1983
Přesun hlavní skupiny na Slonovku, všichni pohromadě
25.6.
1983
Novináři na Slonovce
26.6.
1983
Odjezd dětí a žen na Jambu, dostali jsme poštu z domova
29.6.
1983
pan Navara a jeho výslechy, odjezd Pocse, Homoly, Viludy, Kociána, Kozmy, Szenteho a Klaka
30.6.
1983
První skupina před cestou do Prahy v Kinshase na letišti
1.7.
1983
Po 111 dnech je 45 zajatých v Praze
14.7.
1983
Ve čtvrtek během dopoledne, po desáté hodině, jsme vojáky vyzváni ke slušnému oblečení. Po této nepříliš jasné, ale nám známé formulaci, se někteří převléknou do vyfasovaných vzorovaných košil a jdeme s naším poručíkem a kapitánem k jango. (pokračovanie v dokumente)
16.7.
1983
Setkání s poslanci EP, roztržka a 19. 7. návrat na Slonovku
13.9.
1983
Ivan odvezen na operaci kýly, Michl tamtéž se zápalem testes
19.9.
1983
Honza odvezen do nemocnice, prý se zápalem “testiculos“. Byl na tom po zdravotní stránce celou dobu zajetí vůbec velmi špatně.
13.10.
1983
Novináři a MSF, lékaři bez hranic na Slonovce, kontrolují náš stav?
23.10.
1983
Lékaři UNITA na Slonovce, kontrolují náš stav?
1.11.
1983
Vládní vyhláška odškodňující unesené občany; 20 mužů kromě ušlé mzdy za rok navíc, ani korunu!
4.11.
1983
Nabídka na jednání s UNITA
12.12.
1983
Dopisy z ČSSR
18.12.
1983
První neděle od 14. 8. strávená společně, poté už každá
28.12.
1983
Další novinář, RTP točí krátký dokument, J. Michl je interviewován
2.1.
1984
Začíná měsíční období zdravotních problémů mnohých z nás
27.1.
1984
1.2.
1984
Přijel „vytěžovací“ důstojník, vyslýchal pět kolegů
7.4.
1984
Přivezli Jugoslávce Ivana Sudena
17.4.
1984
Chiguchi nám oznamuje, že dohoda s našimi úřady proběhla a řeší se modality našeho
propuštění
24.4.
1984
Návštěva MČK
12.5.
1984
Odvezli Chorvata I. Sudena
26.5.
1984
Opouštíme Slonovku a jedeme na Jambu
20.6.
1984
Euforie nás neopouští, setkání se Savimbim, prohlídka MČK
21.6.
1984
Novináři na Jambě, večer propouštěcí ceremoniál a cesta na polní letiště UNITA a do
Johanesburgu
22.6.
1984
V Kinshase po 21 hodině a okolo 23 odlet speciálem do Prahy
23.6.
1984
8:30
20 mužů přistává na staré Ruzyni po 469 dnech s UNITA
27.9.
1984
Předání státního vyznamenání „Za statečnost“ premiérem Lubomírem Štrougalem
27.5.
1985
ČT uvedla televizní film „Deník angolské lékařky“ (rež. V. Kavčiak), poprvé a naposledy!
15.11.
1986
Setkání zajatců v Brně za pozornosti StB, L. Sazeček sledován (veden spis), E. Pál vyslýchán
1.2.
1987
Konečné vyrovnání ušlých platů za dobu zajetí
Trochu “oneskorene” (2.1.2024) nám dnes Slovenská pošta doručila darček do Múzea totality.
Ide o bankovky platné v Angole v dobe, kedy boli vojenskou protivládnou organizáciou unesení 66 občania Československa. Bankovky nám do zbierky Múzea totality ku knihám a ostatným materiálom z Českej republiky zaslal účastník únosu Lubomír Sazeček.
Osobné stretnutie štyroch rukojemníkov únosu po 40. rokoch a tlačová konferencia pre médiá
21.6.2024, Bratislava
Účastníci únosu 66 Čechoslovákov v Angole, sa stretli v Bratislave
Vo štvrtok sa na pozvanie Museum of Totalitarianism, v Bratislave pri príležitosti 40. výročia prepustenia posledných rukojemníkov zajatých v roku 1983 v Angole stretli štyria priamy účastníci únosu Jozefína Parayová, Kristýna Szenteová, František Zlocha a Lubomír Sazeček.
Verejnosti aspoň z časti porozprávali o únose v Alto Catubela, útrapách počas pochodu angolskou džungľou a ukázali originálne oblečenie, doklady, ručne písaný denník Františka Zlochu a Kristýna Szenteová dokonca aj oblečenie, v ktorom pochod absolvovala. Zaujala aj lyžička na pochode z dreva vyrobená jej manželom.
O únose k výročiu Lubomír Sazeček napísal:
40. výročí návratu z angolského zajetí
Dne 18. 6. 2024 to bude 40 let, kdy 20 československých mužů uslyšelo po 15 měsících afrického zajetí: „Jedete domů!“ Ani tomu nechtěli věřit! Celou dobu zajetí jim totiž stále lhali.
Před 41 lety byli 12. 3. 1983 angolskou protivládní organizací UNITA uneseni v Alto Catumbela, spolu se čtyřiceti naturalizovanými Portugalci, čs. odborníci a jejich rodinní příslušníci. Jednalo se o 66 osob, mezi nimi 21 dětí mezi 2 až 15 lety a 17 žen. Zajatci absolvovali v průběhu 76 dní 1326 km dlouhý pochod angolskou divočinou, který tehdy nepřežil 37letý Slovák J. Navrátil. Dalších cca 1800 km absolvovali na dvou náklaďáčcích vyprahlým bušem v devíti dnech. Po 111 dnech, 30. 6. 1983 bylo propuštěno všech 21 dětí a 17 žen. S nimi i 7 nejvíce nemocných mužů. Zbývajících 20 mužů muselo strávit ještě celý rok v internačním táboře, v buši, než se našim diplomatům, za pomoci MČK a osobní účasti Belgičana J. Wolfa, vyjednalo jejich propuštění.
Múzeum totality Sereď, které schraňuje velké množství dokladů, dokumentů a tiskovin, vztahujících se k této události, je poskytlo médiím. Na tiskovce se účastnili dvě z tehdy zajatých žen Jozefa Parayová a Kristýnka Szenteová. A dva z mužů, František Zlocha a Lubomír Sazeček, kteří se vrátili domů právě před 40 lety, 23. 6. 1984, po 469 dnech zajetí!
Lubomír Sazeček, přímý účastník popsaných událostí
V médiách o 40. výročí únosu
Interview with Lubomir Sazeček,
one of the kidnapped Czechoslovaks in Angola
Biography of Lubomír Sazeček
Lubomír Sazeček, born 30.1.1950 in Lukavec, then Lovosice district, now Litoměřice. He had eight siblings, after primary school he was trained in SCHZ Lovosice and since 1970 he worked in SEPAP Štětí.
In 1981 he was seconded to Alto Catumbela, Angola, as part of technical assistance, where he trained local workers in pulp production and bleaching at the only pulp mill in the area!
He was one of the Czechoslovaks kidnapped on 12.3.1983. In 1984, on 23 June, he returned from captivity to Czechoslovakia.
He described his experiences from the time before his capture as well as his own captivity in his books "Captured in Angola" - "Before UNITA Came", "Ambush and March", "A Year in the Bush".
In 2009, together with the director Jan Mančuška, they visited some of the sites associated with the events in Alto Catumbela and the subsequent march. The trip resulted in the TV documentary "Captured in Angola" and the fourth volume of the book "Captured in Angola - 25 years later"!
Lubomír Sazeček has lived in Brno since 1984. He has been an active pensioner since 2011.
(source: Wikipedia.org)